O pavoucích

Vskutku nevážné povídání o klepítkatcích, kteří v našich domovech žijí, ač nechceme, a dokáží zejména osobám ženského pohlaví okořenit běžný večer, kdy klidně uleháme do postelí. Jeho účelem je pobavit a podnítit fantazii.

Ležela jsem v posteli a už polospící zahlédla, že ke mně někdo přichází. Zblbnutá z práce jsem v tisícině vteřiny myslela na to, že bych ho měla ohlásit a zeptat se ho, jestli chce kávu.

Hle.

Bác.

Pravda promluvila.

Ten, kdo ke mně přicházel, byl pavouk slíďák.

Kráčel si o po mém prostěradle přímo ke mně. Šel sice tiše (zřejmě nechtěl vyrušovat) a měl na sobě obvyklý černý oblek, přesto mě rozčílil tak, že jsem ho zabila.

...

To je hrozné.

Člověk, resp. brouk jde k člověku na návštěvu ale než stačí vysvětlit důvod své přítomnosti, homo sapiens ho připlácne knihou ke zdi.

...

Člověk se činem vraždy ale pavouků nezbaví.

Naopak.

Pavouci přijdou zesnulému na pohřeb a v hojném počtu obsadí místo činu i přilehlé oblasti.

Zástupy truchlících uspořádají kar.

Na něj pozvou i bratrance pokoutníky, kteří sídlí v lokalitě u jezera (My lidé té oblasti říkáme wc.) a pavouky křižáky, kteří obývají daleký venkov.

S dostatečným předstihem jsou po okolí rozvíjeny kilometry sítí a získaný katering se tak čile shromažďuje, aby se stihl dobře odležet.

Na menu jsou rybenky vyválené v prachu, vinné mušky ponořené v sosu z oroseného okna a jako vrchol večera se podávají komáři z loňského léta, nalezení ve škvíře parketové podlahy, servírovaní na křídle vzácné můry.

...

Pohřební hostina se obešla bez hudby, protože čtvrtina osazenstva, zejména křehcí pokoutníci, demonstrovala proti násilnému zadržování trojice komárů, znalých zahrát Bachovu mši h-moll.

Strhla se kvůli tomu málem bitka, která by z pohledu člověka byla vlastně jen mnohočetným boxerským zápasem.

Slíďáci se totiž perou jen tak, že dávají pěstí.

Takový zápas je ale velmi zdlouhavý. Většina slíďáků se bohužel nemůže rozhodnout, kterou rukou ze svých šesti udeří nejdříve.

Proto pavouci od konfliktu diplomaticky upustili.

...

Tiše hodovali, když vtom se strhlo pravé peklo.

Za šíleného řevu všichni zmizeli.

My, lidé, tomu říkáme vysavač.